|
|
Necelých osmdesát kilometrů jižně od rakouského města Salzburg leží malebné alpské městečko, Saalfelden am Steinernen Meer. Na tom by nebylo nic divného, jenže toto místo se druhý červencový víkend roku 2014 stalo centrem velice zajímavé motoristické akce. Již samotný název zasvěceným fanouškům hodně napoví. Gruppe B Rallyelegenden! Ano, opravdu mluvíme o legendární skupině B, která byla v roce 1986 zrušena kvůli tragickým haváriím přemotorovaných monster, jejichž výkon přesahoval hranici šesti set koní. Světová rally se v tomto roce dostala do slepé uličky a soutěžní vozy se staly příliš rychlými k závodění na úzkých silničkách.
Zastřešený areál nákupního centra Interspar se změnil v servisní zónu, ve které bylo možné spatřit několik desítek historických automobilů. Samozřejmě se nejednalo pouze o vozy skupiny B, ale celkem pestrou směs historických vozů všech skupin až po současná auta jako Škoda Fabia S2000 nebo Porsche 997 GT3. Dvojici neméně slavných vozů kategorie WRC zastupovaly Subaru Impreza WRC a Peugeot 206 WRC.
Letošní ročník se nesl v duchu německé značky Audi, která hlavně v osmdesátých letech nasazovala svá auta v rámci Mistrovství světa v automobilových soutěžích. Na asfaltovém parkovišti se nacházela hned trojice vozů Audi Quattro S1. Motor tohoto soutěžního speciálu dosahoval výkonu 650 koní. Dvojici postavených replik doplňoval historický kousek nevyčíslitelné hodnoty. Přímo z továrního muzea Audi v Ingolstadtu byl přivezen originální exponát. Jednalo se o vůz, se kterým Walter Röhrl absolvoval slavnou Rallye Monte Carlo v roce 1986! Bohužel samotný Röhrl údajně kvůli velkému časovému vytížení přítomen nebyl.
Již zmiňovanou skupinu B dále zastupoval neméně slavný exemplář Peugeotu 205 T16, italská Lancia Delta S4, Porsche 911 SC, Renault 5 Turbo nebo Škoda 130 LR/S. Nešlo jen o historické soutěžní automobily. V Saalfeldenu byli přítomni i jezdci automobilových soutěží minulosti nebo současnosti. S Peugeotem 205 T16 absolvoval soutěž švédský závodník Kalle Grundel, který v minulosti závodil ve světovém šampionátu například s vozy Ford RS200 nebo Sierra RS Cosworth. Na startu nechyběl Aaron Burkart, který se v roce 2010 stal juniorským mistrem světa v rally. Ten představil Subaru Impreza WRC, se kterým závodil Colin McRae. Asi nejznámějším Čechem byl českokrumlovský Jiří Urban, který s sebou přivezl Škodu 130 RS v barvám Barum Teamu.
Rychlostní zkoušky nebo spíše jen uzavřené úseky cest většinou vedly kolem úpatí kopců mohutných Alp. Pro šestý a sedmý úsek pořadatelé zvolili horskou silničku, když první průjezd se jel směrem k vrcholu a druhý pak opačným směrem dolů. Výbornou volbou bylo využití nedalekého zkušebního polygonu ÖAMTC v Brandlhofu, kde se mimo jiné v pátek jel i shakedown. Všech šestnáct úseků se nacházelo na malém prostoru, takže diváci nemuseli daleko přejíždět. Bohužel u takové akce je potřeba dobrého počasí … To se nakonec v okolí Saalfeldenu nekonalo, protože v pátek večer začalo pršet a lilo celé sobotní dopoledne. Na závěr se ale i počasí umoudřilo a poslední rychlostní zkoušku, která se jela přímo v centru Saalfeldenu, sledovalo veliké množství fanoušků.
Z osobního pohledu musím uznat, že Gruppe B Rallyelegenden 2014 byla skvělým setkáním hlavně s historií rally a k vidění byla spousta nádherných aut. Pořadatelé mohli být spokojeni s úspěchem celé akce, kterou navštívilo nemalé množství diváků. Do budoucnosti by se zřejmě pořadatelé měli více zaměřit na bezpečnost diváků v okolí rychlostních zkoušek, protože až na výjimku, kterou byl zkušební polygon ÖAMTC v Brandlhofu mohl přihlížející divák stát takřka všude.
Na již zmiňovaný víkend jsem měl zapůjčený Ford Focus Combi od českobudějovické společnosti ACR Auto s.r.o. Jelikož jsem s autem najel více než sedm stovek kilometrů, byla by škoda nepodělit se o své zkušenosti. Srdcem tohoto zánovního vozu byl motor 1.0 EcoBoost, tedy tříválcový, přeplňovaný agregát, spojený se šestistupňovou manuální převodovkou. Motor byl pro mě asi největším překvapením celého auta, protože necelý litr objemu ve mně vzbuzoval pocit méněcennosti. Jelikož jsem věděl, že tento motor obdržel ocenění v odborné anketě „Mezinárodní motor roku“ v letech 2012, 2013 a 2014 a výkon v technickém průkazu se chlubil skvělou hodnotu 125 koní, tak mě strach z nejpomalejšího auta na dálnici rychle opustil. Během víkendu jsem se s Focusem pohyboval po okresních cestách, více než polovinu ujetých kilometrů absolvoval po rakouské dálnici, ale asi největší práci dalo motoru zdolání horské cestičky v Alpách, kdy i značky upozorňovaly na 30% stoupání nebo klesání. Teď mohu říct, že Ford Focus Combi obstál na jedničku a výkon mu opravdu nechybí! Bohužel i u Fordu je za volantem cítit, že motoru chybí čtvrtý válec a hlavně při rozjezdu a v nižších otáčkách motor vydává drnčivý zvuk. Běžný řidič ale tuto skutečnost zřejmě ani nepostřehne a spíše ocení spojení se šestistupňovou převodovkou. Převodovka má krátké a přesné dráhy řazení. V rychlosti 100 km/h točí motor na šestý rychlostní stupeň kolem 2000 otáček za minutu a umí být i celkem úsporný. Za celou dobu používání ukázal palubní počítač spotřebu 6.4 litru na 100 km. Při běžné jízdě ale není problém se hravě dostat pod šest litrů benzínu na 100 km.
Jak je to s místem pro posádku a zavazadla? Pochválit musím přední sedadla, která se Fordu ve Focusu opravdu povedla. Příjemně tuhá, v oblasti ramen pořád dost široká na to, aby podepřela má široká ramena. Místa za volantem (jiné jsem nezkoušel) je dost a dovolím si tvrdit, že více než v předchozí generaci. Zásluhu na tom má i středový panel, který neomezuju řidičovu pravou nohu. Letmý pohled na zadní sedačky prozradí, že ani cestujícím vzadu se sedět špatně nebude a budou mít na cestování dostatek místa. Zavazadlový prostor, jak se sluší na vůz kategorie kombi, je dostatečně veliký a i jeho pravidelný tvar dovolí naložit spoustu zavazadel. Pod dnem zavazadlového prostoru se nachází dojezdová ocelová rezerva, a tak nemusíte mít obavu z defektu.
Ptát se na jízdní vlastnosti u značky Ford by bylo asi jako nosit dřevo do lesa nebo lít vodu do moře … Jízdní vlastnosti Fordu Focus Combi jsou skvělé. Lví podíl na tom má více prvková zadní náprava Control Blade a široké pneumatiky. Tento Focus obouvá pneumatiky rozměru 215/55 R16. Zajímavým prvkem na autě jsou samotná kola. Než jsem si sáhl při bližším zkoumání na materiál, ze kterého jsou vyrobena, domníval jsem se, že jde o hliníková kola. Opak je pravdou, protože je vidět pouze plastová poklice a pravděpodobně ve stejném designu je proveden i ocelový disk, který tak úspěšně klame a tváří se jako hliníkový disk.
Zapůjčený vůz měl spoustu prvků nadstandardní výbavy. Ocenil jsem duální automatickou klimatizaci, která udržovala teplotu interiéru na předem nastavených hodnotách. Automatické světlomety se staraly o dobrou viditelnost jak ve dne, tak v noci. Škoda jen, že se na voze neobjevila módní diodová světla pro denní svícení. Myslím, že tato světla by ještě více pomohla zatraktivnit design dožívající generace Focusu. Automatické stěrače odváděly dobrou práci, ale při mírném dešti byly až moc často v permanenci, tak se hodil přechod na klasické manuální ovládání. Naopak mi ale ve voze chyběl tempomat, který pomáhá ještě komfortněji zdolávat dálniční přesuny. Asi poslední věc, která přímo nechyběla, ale stává se u těchto vozů standardem, byla Bluetooth hands free sada pro bezpečnější telefonování za jízdy.
Ještě drobný detail, který považuji za šetření na nesprávném místě. Elektrické stahování předních oken. Nechápu, proč u této kategorie vozu jde automaticky stáhnout na jeden dotyk pouze okno u řidiče a jen směrem dolů (tento systém bych pochopil například u malého Fordu Ka …)? U řidiče směrem nahoru a u okna spolujezdce v obou směrech je nutné držet spínač ovládání stahování oken do té doby, než se okno zavře nebo otevře. I u menší Fiesty z roku 2010, kterou máme doma, to alespoň u řidiče jde na jeden dotyk nahoru i dolů. A ještě pro porovnání. U našeho druhého domácího Forda, kterým je model C-Max z roku 2004, automatické stažení i vytažení oken na jeden dotek funguje na všech čtyřech bočních oknech ...
Co dodat na závěr? Auto mělo bílou barvu Frozen, již zmiňovaná velmi povedená kola a dynamický design podtrhoval výborný dojem z celého auta. Jízdu s ním jsem si užil a určitě bych ho doporučil všem. Na úplný závěr ještě poděkování společnosti ACR Auto s.r.o. za zapůjčení vozu na víkend.
Text a foto: Dalibor Benych